Fallagela

Fallagela

Já, mé šiblé já a povídky
Jmenuji se Nikola a právě jsem nastoupila prvním rokem na vysokou v Praze. No učení žádná sláva, nebaví mě a to a nejde mi to, ale co...učený z nebe nespadl a zkusit se má všechno. Povídka Umřít je vlastně moje premíéra, co se psaní týče. Je to pochybné dílo, které by mohlo mít i nějaký ten obsah, ale to se všechno ještě uvidí.
Budu se snažit přispívat pravidelně a nenechat tyhle stránky ležet ladem, a když už nastanou nějaké komplikace, tak to oznámím. Aby těch pár jedinců, kteří se zde objeví věděli, že nastala nějaká prekérka a na tyhle stránky bude zbytečný pár chvil páchnout. :-D

To by bylo asi všechno, takže jediný, co vám popřeju do vašich životů je vytrvalost. Buďte vytrvalí a dostanete všechno, co budete chtít... :-*

Fantazie je nádherný dar...

Záda ho pálila jako sto čertů a ruka ho začínala nepříjemně brnět. Ale nebylo to nic s čím by musel obtěžovat madam Pomfreyovou, proto to brzy pustil z hlavy.

Po zbytek plesu se snažil svému muži vyhýbat, bohužel si toho všimnul Brumbál a velmi "jemným" způsobem mu to zakázal, a tak o hodinu a pár máslových ležáků později sebral odvahu a došoural se ke Zmijozelovi, který se právě vybavoval s mužem v tmavě švestkovém hábitu. Muž byl opravdu impozantní. Široká ramena, vystouplé lícní kosti, vysoký tak, že i jeho manžel musel mírně zaklonit hlavu, aby se mu mohl dívat do očí.

"Och, ahoj Severusi.." špitnul téměř bázlivě chlapec a schovával svoji nervozitu za oslnivý úsměv. Odpovědí mu bylo zvláštní zabručení.

"Dobrý den." onomu neznámému věnoval i mírnou společenskou poklonu.

"Ach, Harry Potter!" světlo v jeho očích Harryho téměř oslepilo, tolik nadšení ani neočekával.

"Harry dovol mi představit ti Charlese Diletta." téměř vstřícný tón hlasu při vyslovení mužova jména Harryho tak šokoval, že vrhl zmatený pohled na Severuse, který se lehce upjatě usmál.

"Ach vidím, že Severus neskrývá svou minulost, což tě ovšem velmi šlechtí, můj milý." Charles lehce položil svou obří dlaň na rameno jeho muže, ale hned poté se stáhl. Toto gesto vyvolalo další šokovaný pohled od Harryho, který nejen, že netušil o čem je řeč, ale jeho srdce se šokem stáhlo, když zjistil, že je někdo ochotný nazvat Severuse můj milý a ještě se ho dotknout.

"Ale ne, ne... Nemusíš se ničeho bát." čistý hluboký smích rozdrnčel Nebelvírovi ušní bubínky. Teprve poté pochopil, že ten muž si zatím všechno vykládá úplně jinak než by měl.

"Ale já..."

"Ujišťuji tě, že mezi mnou a Severusem již dávno nic není." další salva smíchu a přátelské šťouchnutí od toho hromotluka uvedlo chlapce do rozpaků, nejen že se cítí jako v kaleidoskopu, ale ještě se tu dozvídá víc než by bylo milé.

"Ehm, to je skutečně...ehm...dobře, ne?" byl tak zmatený, že pro potvrzení se otočil na svého muže, který stál a s lehce rozšířenými panenkami vše sledoval.

"Musím říct, že tvůj mladičký manžel je skutečně roztomilý." jakoukoliv odpověď od Severuse opět zmařil ten cizinec. Chlapec se po chvíli, kdy si dokázal dát dvě a dvě dohromady, rozhodl, že ten muž je vlastně docela sympatický.

"Jak dlouho se se Severusem znáte? " položil otázku a mávnutím hůlky si přivolal sklenici punče.

"Oh to už bude... Jak dlouho Severusi? Deset let?"

"Tak nějak."

"A jak dlouho jste byli spolu?" odpověď ho ani za mák nezajímala. Jen chtěl Snapeovi oplatit tu křivdu na toaletách.

"Přesně dva roky. Bylo to trochu komické, když mě Severus vykopnul na naše výročí." slovo výročí Harryho pobavilo tak moc, že punč který pomalu upíjel špatně polknul a vybublal mu nosem.

"Působivé." sarkastická poznámka se ozvala odněkud z rohu, kam se zmijozel uschoval.

"Jo pamatuju se jenom, jak na mě strašlivě křičel a jak mi vyhodil věci tak razantně, až se rozletěli všude kolem." Charles se celou situací bavil stejně jako Harry.

"Proč jste se rozešli?"

"Jo, tak to je věc, kterou jsem nikdy nezjistil. Proč si mě vlastně vyhodil Severusi?" tento útok Snape nečekal a proto chvíli zaraženě zíral než se pokusil o strategickou odpověď.

"To je téma, které bych nerad dnes večer rozebíral." temné zamručení a bledá ruka vystřelila jako šíp z nataženého luku, a okamžitě uchopila chlapce za pas měla zřejmě dát všem zúčastněním jasně najevo, že je načase přejít k méně zábavným věcem.
"Ale mě osobně by to zajímalo Severusi." Harry mu věnoval láskyplné pohlazení po tváří a v duchu se chechtal, i když věděl, že to doma pěkně schytá.

"Mě osobně by to teda taky velmi zajímalo Severusi."

"Já osobně si myslím, že tato debata měla být již dávno ukončena." tvrdý nesmlouvavý hlas a bolestně zaryté prsty do masa, chlapce raději odradili od dalších pokusů ale přesto si neodpustil poslední popíchnutí.

"Ale jednou mi to řekneš, že jo lásko?" laškovné zamrkání řasami a spiklenecké mrknutí na pana Diletta Severuse dokonale vytočilo. Místo odpovědi se krátce rozloučil a už Harryho vlekl napříč sálem. Po cestě se chlapec snažil spatřit Brumbála, aby mu mohl naznačit, že potřebuje trochu pomoci. Ale jako na potvoru nikde v jeho zorném poli nestál nikdo v křiklavém hábitu.Pak mu došlo, že se ředitel již před půlhodinou rozloučil. Jeho nohy kmitaly automaticky a proto se zastavil až o Severusova záda.

"Pottere!" varovné zavrčení a mírně vyceněné zuby.

"To bylo docela nespolečenské, takhle vystřelit pryč. Ani jsem se nestihl rozloučit." věděl, že slova vycházející mu z úst jsou jako kulky poskytující Snapeovi munici. Zuřivost svého manžela mohl chlapec pocítit i v drtivém stisku na svých ramenou.

"Pottere já vás..." jeho litanie naštěstí byla přerušena komíhající se postavou, která putovala od jedné stěny ke druhé a přitrouble se smála.

"Och, bože to je Remus." sotva chlapec identifikoval, okamžitě se ze sevření vyvlekl jako had a přispěchal Lupinovi na pomoc.

"Je ti dobře? U Merline, kolik jsi toho vypil?" podepřel svého dlouholetého přítele pod ramenem a zkoumal každičký záchvěv mimických svalů, zda nebude muž zvracet.

"Harry...Kamaráde...To je let...Víš o tom, že se Severus oženil? Vzal si Brumbála, to je co?" muž mlel pátý přes devátý a ve finále se i přes veškerou chlapcovu snahu složil na zem, kde ležel a máchal rukama kolem hlavy.

"Andělíček, Jamesi...Koukej!" máchání rukou nabralo na intenzitě. Těsně kolem Nebelvírovi hlavy proletěl žlutý paprsek, který uvedl vlkodlaka do bezvědomí.

"Co jste to...Proč jste to..." zadrhával se chlapec a nevěřícně sledoval chladný výraz na Zmijozelově tváři.

"My dva máme spolu nevyřízené účty." tichý ale přesto velice intenzivní hlas způsobil nepříjemný pocit na kůži.

"Já si naopak myslím, že my dva jsme si svoje účty již vyřídili." Harry drze přizvedl bradu a založil si ruce na prsa.

"Oh, a kdy přesně jste nabyl tohoto dojmu?"

"Dneska?" věděl, že posměšný tón by volit neměl, ale v situaci jako je tato se to přímo nabízelo.

"Co si to dovolujete, Pottere? Tak vy dneska neoprávněně napadnete studenta ze zadu, potom se šťouráte v mém osobním životě, a pak máte ještě tolik drzosti, že nejste schopen čelit následkům? Vy jste takový ubožák, Pottere. Vidět vás vaše matka, tak by se musela stydět." rozlícený proslov se zařezával až do morku kostí a pocit křivdy se znásoboval.

"Já jsem Malofye nenapadl, to on napadl mne. Jenže to vy byste raději sežral kotel mločích očí než abyste přiznal, že Malfoy je jenom zmijozelská svině." cítil jak mu srdce buší rychleji než kdy dříve, očekával miliónovou ztrátu bodů.

"Padesát bodů dolu za neslušné vyjadřování a lhaní, pane Pottere."

"JÁ ALE NELŽU!!!" vykřikl frustrovaně a zarytě zíral do mužových očí.

"Dokažte to!"

"Já...to..." Harry netušil jak mu to má dokázat, prostě si myslel, že ho přesvědčí, i když teď už viděl, jak naivní ta myšlenka byla.

"To jsem si myslel." muž se otočil na podpatku a odcházel.

"Počkejte!" muž se pomalu otočil. Harry k němu klidně došel, rozepnul si hábit a sundal si triko. Než se otočil zaznamenal ironicky pozvednuté obočí. Doufal, že mu na zádech ta kletba zanechala, alespoň nepatrné poranění. Předpokládal, že ano, když ho bolela minutu od minuty víc a víc.

"Oblečte se." strohý příkaz postrádající veškeré emoce.

"Měl byste jít na ošetřovnu. Vlkodlaka vezměte s sebou."

"A ty body?" když už neuznal svojí chybu, alespoň body by mohl vrátit.

"Máte pravdu, málem jsem zapomněl. Deset bodů dolů za zatajování vašeho zranění."
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "4510"
Varování: Stránka pro dospělé (18+), vstup pouze na vlastní riziko. :-)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one