Fallagela

Fallagela

Já, mé šiblé já a povídky
Jmenuji se Nikola a právě jsem nastoupila prvním rokem na vysokou v Praze. No učení žádná sláva, nebaví mě a to a nejde mi to, ale co...učený z nebe nespadl a zkusit se má všechno. Povídka Umřít je vlastně moje premíéra, co se psaní týče. Je to pochybné dílo, které by mohlo mít i nějaký ten obsah, ale to se všechno ještě uvidí.
Budu se snažit přispívat pravidelně a nenechat tyhle stránky ležet ladem, a když už nastanou nějaké komplikace, tak to oznámím. Aby těch pár jedinců, kteří se zde objeví věděli, že nastala nějaká prekérka a na tyhle stránky bude zbytečný pár chvil páchnout. :-D

To by bylo asi všechno, takže jediný, co vám popřeju do vašich životů je vytrvalost. Buďte vytrvalí a dostanete všechno, co budete chtít... :-*

Fantazie je nádherný dar...

Harry a Severus v tichu posnídali, převlékli se do společenských hábitů a oba s téměř identickým znechuceným výrazem opustili svůj byt. Společně samozřejmě. Když se přiblížili ke dveřím Velké síně a Severus mu jemně položil ruku na kříž, tak Harrymu tělem projela nepříjemná zimnice. Inkasoval ještě jeden poslední znechucený pohled od tmavovlasého muže a s povzdychem vešel dovnitř.

Sotva za nimi zapadly dveře vybuchla uvnitř v místnosti malá atomovka. Harry i Severus dobré dvě minuty viděli pouze ostré bodavé světlo a slyšeli křik kolem postávajících reportérů.

"Nechte je prosím vás vydechnout!" Hlas profesora Brumbála byl plný svěžesti a radostného tónu, ovšem reportéry neuklidnil, spíše je ještě více rozvášnil. Po pár dalších vteřinách si již na nikdy nekončící prudkou zář Harry zvykl a Severus zřejmě také, protože ho vyhledal pohledem a beze slov mu slíbil pomalou smrt.

"Pane Pottere, je pravda, že jste se stal manželem profesora Snapea?" první otázku z úst vypustila jak jinak než Rita Holoubková, která stála v první řadě v krvavě rudých šatech a stejně barevná pírka měla posázená všude ve svém opravdu extravagantním účesu.

"Ano, to je pravda." odpověděl s poklidem mladík s vědomím, že žena z jeho prosté věty napíše celý odstavec.

"Pane Pottere, pane Pottere..." v davu zahlédl malého obtloustlého mužíčka v mudlovském obleku.

"Šíří se zvěsti, že je to domluvený sňatek, jaká je vaše reakce?" konečně se procpal tak, aby na novomanželský pár viděl a pohotově pořídil několik fotografií.

"Obávám se, že tato...informace, je mylná." odpověděl překvapivě klidně profesor Snape.

"Takže..." nadechl se další novinář v jemně krémovém hábitu.

"Ano, náš sňatek je logické vyústění mileneckého vztahu, který jsme spolu s Harrym navázali." Na potvrzení svých slov spojil jejich ruce dohromady a stiskl možná trochu více než by chlapci bylo milé.

"Pane Pottere, co přesně se vám na vašem partnerovi líbí, všem tady je jasné co jemu se líbí na vás..." Rita Holoubková byla nepříjemná jako šváb, otázka samozřejmě vyvolala vlnu veselí mezi jejími kolegy.

"To, co se mi na Severusovi lbí, je pouze moje osobní věc a nikomu do toho nic není." šlehl pohledem postupně po každém pisálkovi a bokem se přitiskl k lektvaristovi, v duchu doufal, že tohle kolo otázek brzy skončí.

"Nyní, jestli nás omluvíte, rád bych svého manžela požádal o tanec." hluboký kultivovaný hlas profesora Snapea projel Harrymu až do morku kostí. Tanec se Snapem bylo něco, čemu by se chtěl vyhnout. Náhle zatoužil odpovídat na jakékoliv otázky. Jeho manžel ho nenápadně nasměroval k tanačnímu parketu a fotografové cestou stihli ještě pořádně zavařit fotoaparáty.

Zaujali základní taneční pozici a sotva se ozvaly první tóny Severus je roztočil na parketu. Harry nebyl dobrý tanečník, ale naštěstí pevný stisk vyššího muže mu nedovolil vybočit z rytmu. Nebelvír útrpně civěl na platinové knoflíčky na Severusově hrudi a potichu se modlil aby omdlel, pak by snad měl adekvátní výmluvu proč okamžitě zmizet.

"Pottere!" strnulý sykot ho donutil pohlédnout nahoru, kde se setkal s temným pohledem téměř bez jakýchkoliv emocí. O nepohodlnosti celé situace svědčily pouze křečovitě zvednuté koutky úst.

Chlapec v dotaz zvedl jedno obočí a srdce mu selhalo, když se profesorova hlava začala podezřele přibližovat.

"Co to děláte?" téměř neslyšné hlesnutí protkané škrtící hysterií.

"Neptejte se!" poslední písmenko skoro zaniklo v chlapeckých ústech. Jediné na co byl v tu chvíli Harry schopen myslet bylo, aby panicky netřeštil oči, proto je pro změnu křečovitě sevřel a ještě křečovitěji uchopil manželův hábit na prsou.

Polibek byl...vlažný, postrádal jakoukoliv vášeň, i když ostatní přihlížející neměli šanci to poznat. A oběma mužům to tak plně vyhovovalo, distancovat se od jakýchkoliv pocitů, prostě splnit povinnost a dost! Severus chlapce jednou rukou objímal kolem zad a druhou mu položil na tvář.

Oba mohli vnímat blesky fotoaparátků a dívčí ochání a áchání. Ještě chvíli nechali svá ústa v kontaktu a pak se rozpojili. Harry stále svíral látku mezi prsty a přemýšlel jak se chovat. Severus to ovšem vyřešil za něj, když ho chytil za ruku a propletl se mezi kouzelníky až na kraj parketu, kde stál Albus s Remusem.

"Teda Severusi, takhle se předvádět na veřejnosti." Remusův lesk v očích a baňatá sklenička s punčem v ruce dala Harrymu jasné indicie o tom v jakém stavu se vlkodlak zhruba nachází.

"Neměl by jsi tolik pít, nemůže to ovlivnit účinky lektvaru?" Za tuhle otázku si vysloužil nevěřícný pohled jak od Remuse, tak od Severuse.

"Ne Harry, to skutečně nemůže, nehledě na to, že úplněk je až za dva týdny." byl rád, že mu odpověděl Lupin a ne Snape, i když na veřejnosti si nemohl nic dovolit, věděl, že on by si nějakou nenápadnou připomínku neodpustil.

"Aha, ehm, omluvte mě na moment." šlehl pohledem po přeplněném sálu , rozpletl spojené ruce a zamířil přímou trasou k nejbližším toaletám. Potřeboval na chvíli pryč, jenže to by nesměl být Harry Potter...Snape, aby šlo všechno jednoduše. Na záchodě si opláchl tvář a chvíli jen tak stál a civěl na sebe do zrcadla, když se mu do zad zakouslo bolestivě kouzlo, které ho donutilo klesnout na kolena. Z hrdla mu unikl tichý bolestný výdech a před očima mu tančili hvězdy.

"Pottere, Pottere, Pottere..." klapání okovaných podpatků a aristokratický hlas mu prozradil kdo byl tajemný návštěvník.

"Malfoyi." kouzlo přestalo působit a zanechalo po sobě bolestné tepání v oblasti kříže. Vyhoupnul se na nohy tak rychle jak mu to jeho stav dovoloval.

"Nechápu co na tobě Snape vidí, jsi jenom ubohý malý sopel." znovu napřažení hůlky a na rtech latinská inkantace. Tentokrát ale Nebelvír neváhal a po chlapci vrhl své útočné kouzlo. Kouzla se střetla uprostřed dráhy letu a vybuchla v záplavě temně modrých jisker.

"Harry?" vyděšený hlas je na chvíli vyrušil a Harry v záplavě kudrnatých vlasů poznal Hermionu, která hned v zápětí zmizela.

Ani jeden z nich nesklonil hůlku ani o píď, i když oba věděli, že se blíží katastrofa.
"Jak se ti líbí život po svatbě? Je alespoň v posteli dobrý?" jízlivé poznámky nechávali chlapce chladným.

"Možná tě to překvapí, ale on je jako milenec skutečně skvělý." slova se mu trochu příčila v krku, ale za ten pohled mu ta lež stála. Mladý Malfoyi zbrunátněl téměř tak hezky jako to uměl jeho strýc Vernon a zasyčel kletbu, kterou Harry nedokázal včas vykrýt. Pouze jeden jediný tenký proužek kouzla ho trefil do předloktí. Naštěstí se zdálo, že kletba neúčinkovala, protože necítil žádnou bolest ani křeče, nic. Pouze pohled v těch šedých očích se mu nelíbil.

"Co se to tu děje?" dovnitř vpadll jeho manžel a Draco sebejistě napnul ramena.

"Potter mě nečestně napadl zezadu." ten lišácký pohled Harry znal.

"Draco zmizte, já si se svým manželem promluvím sám." Klapnutí dveří se o kachličky odráželo ještě pár chvil. Severus zakouzlil tišící kouzlo.

"Ehm, pane?" nervózní pohled a zpocené dlaně, chlapec se cítil jako malé dítě, když rozlije hrnek s mlékem.

"Pottere, už mi lezete na nervy. Copak se nemůžete alespoň jednou jedinkrát chovat úměrně svému věku? Jak se vůbec opovažujete někoho napadnout zákeřně zezadu, vy jste skutečně bezpáteřní spratek." litanie proudící z mužových úst byla jako ledová sprcha.

"Tak moment, tak to ne..."

"Mlčte, Pottere!" poslední znechucený pohled a muž vyšel ze dveří. O jeho rozčílení vypovídaly pouze mírně zarudlé tváře. Chlapec ze sebe po chvíli setřásl nepříjemný pocit křivdy a s úsměvem na tváři se vloudil zpět na večírek.

"Harry jsi v pořádku?" chytla ho za ruku mladá Nebelvírka a odtáhla ho na parket.

"Jo Hermi, všechno OK... Severus Malfoye uklidnil." přitiskl si dívku pevněji k tělu a snažil se tančit alespoň trochu do rytmu.

"Je fajn, že teď máš někoho, kdo se o tebe postará, i když je trochu zvláštní, že je to zrovna Zmijozel." prohodila a se zavřenýma očima se nechala kolébat ze strany na stranu.

"Jo, to je fajn..."
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "4510"
Varování: Stránka pro dospělé (18+), vstup pouze na vlastní riziko. :-)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one