Fallagela

Fallagela

Já, mé šiblé já a povídky
Jmenuji se Nikola a právě jsem nastoupila prvním rokem na vysokou v Praze. No učení žádná sláva, nebaví mě a to a nejde mi to, ale co...učený z nebe nespadl a zkusit se má všechno. Povídka Umřít je vlastně moje premíéra, co se psaní týče. Je to pochybné dílo, které by mohlo mít i nějaký ten obsah, ale to se všechno ještě uvidí.
Budu se snažit přispívat pravidelně a nenechat tyhle stránky ležet ladem, a když už nastanou nějaké komplikace, tak to oznámím. Aby těch pár jedinců, kteří se zde objeví věděli, že nastala nějaká prekérka a na tyhle stránky bude zbytečný pár chvil páchnout. :-D

To by bylo asi všechno, takže jediný, co vám popřeju do vašich životů je vytrvalost. Buďte vytrvalí a dostanete všechno, co budete chtít... :-*

Fantazie je nádherný dar...

Za poslední týden byl Harry na ošetřovně již tříkrát a to vždy s příznaky nemocí, které si způsobil sám. Bohužel Poppy měla léčiva, masti a lektvary na cokoliv. Harry dokonce uvažoval, že zničí Severusovu zásobu bahenního kořenu, který je tak důležitý v dryáku na léčení kožních vředů, aby musel zůstat ležet na ošetřovně dokud ho Severus někde nesežene a neuvaří nový, jenže potom si uvědomil, že madam Pomfreyová je díky jeho manželovi dokonale zásobena vždy na několik let dopředu. Zdálo se nemožné vykroutit se z blížícího se plesu.

"Harry? Můžeš na slovíčko?" na chodbě ho odchytl ředitel a odvedl ho k sobě do kanceláře, která se ještě stále tak úplně nevzpamatovala ze Severusova hněvu.

"Posaď se, dáš si čaj?"

"Ano, děkuji. S mlékem." o pár momentů a mávnutí hůlky později už držel v dlaních hřejivý hrneček s černým čajem a mlékem navíc.

"Děje se něco?"zeptal se zvědavě, když se zdálo, že ředitel se k rozhovoru příliš nemá. Párkrát si usrkl ze svého teď již téměř studeného čaje a ztuhl, když ředitel vydal hluboký, pochmurný povzdech.

"Harry, chlapče...Já vím, že nejsi nadšený vidinou večírku na oslavu začátku školního roku a nepochybuji, že tě Severus již důkladně seznámil s jeho hlavní částí, ale nemyslíš, že je mnohem lepší problémům čelit než se snažit přivodit si dračí spalničky, popřípadě ošklivé krvavé dávení?" Chlapec se trochu zastyděl, když mu vyjmenoval část jeho chabých pokusů o nemoc, ale hned v zápětí se na muže neuvěřitelně rozlítil.

"Čelit problémům? Vážně, pane! Zkoušel jste někdy čelit problémům spolu se Severusem Snapem?" pobyt v přítomnosti Zmijozela se na hochovi podepsal více než starý ředitel očekával, protože to posměšné odfrknutí až moc dobře poznával z hádek se Severusem.

"Ano, již mnohokrát jsem řešil problémy spolu se Severusem." poklidná odpověď a provokativní plamínky v těch chrpových očích chlapce vytáčely.

"Jo, ale vy jste se s ním přitom nemusel líbat." tato možná varianta odpovědi, zdá se starého muže ani nenapadla, protože na moment měl Harry dojem, že bojuje s čajem v průdušnici.

"To máš zcela jistě pravdu, Harry. Přesto bych byl rád, kdyby jste ty i Severus byli na oslavě společně, aby nám to pomohlo upevnit dojem vás dvou jako páru. Musíme udělat veřejné prohlášení a poprat se s případnými namitkami proti sňatku."

Harry vstával z pohodlného křesla v ředitelně s poměrně hlasitým mrmláním ne zrovna lichotivých poznámek na adresu starého muže. Ten se tím buď skutečně bavil, nebo se rozhodl to pro jednou ignorovat.

Harry šel po chodbě a místo hněvu se snažil myslet na něco pozitivního. Proč bych se snažil změnit něco, co nezměním. Dneska večer mají přijet všichni jeho přátelé a spolužáci. Těšil se na to až uvidí Rona a Hermionu. Jediné, co celou tu vidinu kazilo byla ta velká lež v pozadí. Jeho kamarádí strávili perfektní léto bez obav o něho, protože si mysleli, že je v rukou své největší životní lásky. Brr! Toto slovní spojení donutilo chlapce ke zhnusenému otřepání.

Zbytek odpoledne přežil zalezlý v knihovně, kde se snažil rozptýlit svoje obavy o zítřejším dni. Zjistil, že místo strašení Bradavických duchů se měl věnovat přípravě na letošní a svůj poslední školní rok. Držel v rukou učebnici lektvarů a pomysel si cosi o jednom velmi temném místě a učebnici opět zasunul do příslušné příhradky nových knižních přírůstků, raději sáhl po učebnici Obrany proti černé magii, na které si chtěl spravit náladu. Už se těšil na Remuse jako profesora. On jako jediný, kromě falešného Moodyho, věděl jak učit.

"HARRY!!!" divoký výkřik se nesl téměř plnou Velkou síní jako výstřel z pěkně nacpaného vojenského děla. Než stihl otevřít pusu na pozdrav visela mu Hermiona kolem krku a nadšeně něco štěbetala. Pár přihlížejících se zasmálo. Ron se smířil s rychlým poklepáním po zádech a spolu se zmučeným pohledem zasedl ke stolu.

"Rone, děje se něco?" zeptal se Harry opatrně a sledoval bolestnou grimasu na přítelově obličeji.

"JO! Celej den sem neměl nic v puse, protože jsme ráno zaspali, takže mamka nestihla udělat snídani a teď se všichni tak couraj, že než začne večeře, tak můj žaludek přesvědčí můj mozek o tom, že i noha od stolu je jako jídlo fajn." Harry s Hermionou se od srdce zasmáli. Jak tohle mu chybělo, chtěl by mít svoje přátele u sebe už po zbytek života, ale věděl, že to není možné.

"Dobrý večer..." zahájil svou dlouhou řeč Albus Brumbál a věnoval jeden velmi hřejivý úsměv prvňáčkům, kteří čekali na zařazení.

Večer u stolu panovala skutečně neuvěřitelně veselá nálada, Ron do sebe cpal už několikátý talíř plný jídla, skoro se mezi tím nestihl ani nadechnout a Hermiona Harryho zahrnovala otázkami ze všech stran. Ty o něm a o Severusovi většinou přešel buď strohou odpovědí, popřípadě trochu falešným rozzářeným úsměvem a velmi rychlým kýváním hlavy. Po večeři se zvedl do stolu a nechal se od kamarádů doprovodit až přede dveře bytu.

"Nezapomeňte zítra na ten uvítací bál." připomněl jim pro jistotu ještě jednou Harry i když to na večeři za všeobecného veselí oznamoval i sám Brumbál. V odpověď mu přišlo dnes již podruhé Ronovo zasténání.

"Ale neboj kamaráde, to bude v pohodě. Naštěstí tady si nemusíš shánět partnerku, protože je to více volné." poplácal ho soustrastně Harry po zádech a sám zamlčel svoji averzi vůči zítřejší chystané merendě.

"Slečno Grangerová, pane Weasley." ozval se za nimi hluboký mužský hlas a všichni tři spatřili Severuse Snapea jak si to k nim šine.

"Dobrý večer..."

"Severusi..." vynucený úsměv doplnil o propletení prstů s tím mužem.

"Harry, jak se těšíš na zítřejší bál?" studené pohlazení druhé ruky po tváři.

"Ehm, tak dobru noc, pane..Harry." s tím se jeho dva kamarádi rozloučili, Ron si neodpustil přes rameno zdvižený palec.

"Pff..." tiché odfrknutí naznačilo chlapci dnešní mužovu náladu. Rychle pustil jeho ruku ze své a vpadl do jejich komnat.

Chvíli za dveřmi jejich bytu nerozhodně přešlapoval. Pak pokrčil rameny a zaplul do koupelny, kde se snažil dnes již posté smířit se zítřejší zkouškou ohněm.

V ložnici byl sám, dokonce když usínal uvědomoval si nepřítomnost druhého muže. Předpokládal, že sedí v obývacím pokoji a upíjí své bezedné zásoby ohnivé režné. To byl jeden s podivných zvyků Severuse Snapea, které chlapec stihl vypozorovat. Ten muž měl velmi rád večery, kdy si mohl sám sednou do křesla a v klidu si vychutnat jednu skleničku ohnivé whisky. Vlastně ten muž měl spoustu návyků a hlavně spousty zlozvyků. Již po týdnu soužití si všiml, že i když se to nezdá, tak lektvarista není zrovna pořádkumilovný člověk. Na stole v pracovně měl neuvěřitelnou hromadu papírů, které se navzájem překrývali a další měl volně po zemi, nehledě na spousty pocuchaných a polámaných brk a vyschlých kalamářů. V jeho laboratoři, ale naopak vládl perfektní pořádek. Přísady měl pečlivě označené a uložené na správná místa. Zdálo se jako by Zmijozel dokázal být puntičkář ve své práci, ale v jeho soukromém životě vládl neuvěřitelný nepořádek.

Hodně o tom nasvědčovalo i každé ráno v koupelně. Harry vždy ráno chodil do koupelny až po Severusovi, proto mohl spatřit, co všechno dokáže jeden jediný člověk za pět minut v koupelně. Jeho dlouhé černé vlasy se válely po zemi i v umyvadle. Na okraji umývadla se válela spousta neuvěřitelně nepřehledných flakonků, past a všelijakých dalších serepatiček a na víku koše na špinavé prádlo se válela vždy kupa oblečení z předchozího dne. Předevčírem si dokonce po ranní návštěvě v koupelné musel měnit ponožky za jiné, protože jeho manžel si zřejmě večer dával místo vany sprchu a vůbec mu přitom nevadila ta potopa, kterou tam udělal. Harry díky těmto rozčilujícím maličkostem zjistil, že skřítci chodili uklízet do jejich bytu někdy dopoledne.

V noci ho vzbudil zvláštní zvuk, otevřel oči a zjistil že jeho nos je zhruba deset centimetrů od Snapeových úst, z kterých vycházely prazvláštní zvuky. Něco mezi chrápáním a skřípáním zuby se chlapci zarývalo až do morku kostí. Na chrápání byl zvyklý, ale skřípání zuby mu již odjakživa vadilo. Tiše se odsunul ze Snapeova osobního prostoru a kolem sebe vykouzlil protihlukovou bublinu.

Ráno ho vzbudil podivný trhavý pocit. Otevřel oči a po chvíli důkladného mžourání usoudil, že se dívá na svého chotě. Popadl hůlku a zrušil noční kouzlo.
"He?" optal se a nátáhl se pro svoje kulaté brýle.

"Vstávej, Pottere. Za hodinu začíná ta nesmyslná maškaráda." Severus měl poněkud drsný hlas a chlapce napadlo, jestli není nastydlý. Přece jenom, celé prázdniny v noci nevydal ani hlásku a dneska zněl jak bradavická oliheň v říji. Divil se, že ho profesor nevzbudil dřív, on nebyl typ muže, který by snesl vyspávání do pozdních hodin. Když se trochu rozkoukal tak Harry zjistil, že Snape musel vstávat chvilku před ním z čehož ho usvědčil detailní obtisk peřiny na spánku a tváři.

O pokročilé dopolední hodině ho okamžitě ujistil i jeho žaludek, proto po ranní očistě vběhl k nim do malé kuchyně a zavolal si Dobbyho,aby donesl něco k jídlu. Dobbyho předpokládaná míra co se týče jídla na osobu byla stále přehnaně velká. Tudíž během pěti minut před ním na stole stála snídaně vhodná pro pětičlennou domácnost.

"Pane, budete snídat?" opatrná otázka po špičkách proběhla kolem mužových uší.

"Prosím?" nevěřícné se otočil muž a přimhouřil oči v domnění, že jde o žert.

"Snídaně, budete snídat? Dobby toho přinesl víc než je zdrávo…"

Harry rychle pokrčil rameny a zmizel za propojovacími dveřmi. Málem mu zaskočil toast s marmeládou, když si uvědomil, ze naproti němu usedá lektvarista a nalévá si hodně silnou černou kávu.
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "4510"
Varování: Stránka pro dospělé (18+), vstup pouze na vlastní riziko. :-)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one