Fallagela

Fallagela

Já, mé šiblé já a povídky
Jmenuji se Nikola a právě jsem nastoupila prvním rokem na vysokou v Praze. No učení žádná sláva, nebaví mě a to a nejde mi to, ale co...učený z nebe nespadl a zkusit se má všechno. Povídka Umřít je vlastně moje premíéra, co se psaní týče. Je to pochybné dílo, které by mohlo mít i nějaký ten obsah, ale to se všechno ještě uvidí.
Budu se snažit přispívat pravidelně a nenechat tyhle stránky ležet ladem, a když už nastanou nějaké komplikace, tak to oznámím. Aby těch pár jedinců, kteří se zde objeví věděli, že nastala nějaká prekérka a na tyhle stránky bude zbytečný pár chvil páchnout. :-D

To by bylo asi všechno, takže jediný, co vám popřeju do vašich životů je vytrvalost. Buďte vytrvalí a dostanete všechno, co budete chtít... :-*

Fantazie je nádherný dar...

Dny utíkaly stejně rychle jako hlemýžď politý zpomalovacím lektvarem. Z každého dne se stala rutina.

Harry ráno přišel na snídaní o chvíli později než jeho manžel, posadil se, políbil Severuse na tvář a ten mu jako každý den naservíroval snídani na talíř. Jedli téměř mlčky, občas Severus položil chlapci ruku kolem pasu, či naopak Nebelvír na vteřinku stiskl jeho dlaň ve své. Dokonce už neměli potřebu pohledy si sdělovat své antipatie. Chlapec si po 14 dnech neměnícího se stereotypu připadal jako stará kniha zanesená prachem.

Pravdou bylo, že ani v soukromí jejich bytu se na celkovém vztahu nic nezměnilo. Možná pouze to, že Harry si pořídil nový vhodný noční oděv, který se skládal z velkého bledě modrého trika a letních trenýrek po Dudleym, které mu sahaly až do půlky lýtek. To, že se den co den ráno budil s tričkem omotaným kolem hlavy, protože nebylo v jeho silách na svém těle udržet něco tak obřích rozměrů se nelíbilo ani jednomu z mužů. Harrymu proto, že se každé ráno dusil a lektvaristovi triko až moc připomínalo mudlovský stan. I hádek mezi nimi ubývalo. Raději se jeden druhému vyhýbali, čemuž hodně pomáhal i fakt, že byli omluveni z pravidelných čajových dýchánků v ředitelně.

Severus trávil dlouhé hodiny ve svém lektvarovém doupěti, jak to nazýval chlapec a Harry se celé dny toulal po hrabě a obtěžoval hradní duchy. Dokonce se mu nějakým záhadným způsobem podařilo odradit i Protivu, takže kdykoliv Harry šel po chodbě, tak všichni duchové a strašidla okamžitě splynuli se zdí. Kromě bezhlavého Nicka, který se stále považoval za kolejního ducha a Harryho alespoň pozdravil než se propadl podlahou.

Pomalu se blížil konec prázdnin a oběma mužům v hlavě stále dokola strašila myšlenka na začátek školního roku. Týden před koncem prázdnin se do Bradavic vrátili všichni profesoři a začal zmatek.

"A mám toho akorát tak dost!" dveře se s hlasitým dunivým zvukem zavřely a zavibrovaly v pantech. Harry měl šanci zahlédnout černé oči sršící vztekem a černý hábit letící vzduchem.

"Emh, stalo se něco???" Harry seděl v jejich obýváku a četl si nesmyslný román o lásce jedné čarodějky ke kentaurovi. Odpovědí mu byl další ostrý zvuk, to když Severus velice hlasitě třískl učebnicemi a učebními plány o masivní stolek.

"Brumbál!"

"Ano?" Harry zachovával stále neutrální výraz, protože věděl, že když na sobě dá znát sebemenší kousek pobavení bude oheň na střeše.

"Ten senilní starý dědek si myslí, že bude dobrý nápad uspořádat na začátek školního roku zahajovací večírek." Nechuť doslova tryskala zpoza zmijozelových rtů.

"A co je špatného na večírku? Myslím, že lidem večírek jenom prospěje." pokrčil lhostejně rameny a pokusil se začíst do odstavce, kde skončil. Vzduchem zaprskalo kouzlo a kniha letěla na protější stranu místnosti.

"Tak vám se to zdá jako dobrý nápad, pane Pottere?" muž se narovnal v zádech, založil si ruce na hrudi a nechal své levé obočí vycestovat doprostřed čela. Tuhle pózu Harry již dobře znal, věděl, že právě teď Snape rozmete jeho duševní zdraví na cucky.

"E, no..." zmateně se snažil najít jediný dobrý důvod, který by mohl muže odradit od plánovaného frontálního útoku.

"Pottere, zdá se, že vaše inteligence je ještě žalostnější než jsem si do teď myslel a věřte, že ani to nebylo nic převratného. Jestli dokážete najít a zapojit alespoň jedinou mozkovou buňku, tak vám při troše štěstí dojde, že Albus tento večírek pořádá hlavně kvůli nám."

"Nám?" trochu hysterické vibrace rozechvívaly Harryho hlas.

"Oh, nebo jste si snad myslel, že novináři a záplavy svatebních darů se nám vyhnuli jako zázrakem?" lektvarista přešel do posměvačného tónu.

"N-novináři???" to jak chlapec tvrdě polknul Severuse ještě více rozdráždilo.

"Ano Pottere...Novináři, fotografové...A my DVA! Doufám ,že tohle už by vám být jasné mohlo." posměšné odfrknutí zkrabatilo mužovu tvář do nepěkné grimasy.

"Já...Já měl za to, že o naší svatbě byl Denní věštec informován." tělo mu oblil studený pot, až teď mu došlo jak moc bylo podezřelé, že se na něj nehrnou sovy s dopisy od kouzelníků a čarodějek z celého kouzelnického světa. Denního věštce nečetl od pátého ročníku, takže neměl přehled o tom, zda něco vyšlo či nikoliv.

"To jste takový zabedněnec, že neumíte číst ani noviny?" Harry mu chtěl odseknout, že se o to noviny nezajímá, ale na poslední chvíli si to rozmyslel, protože by to vyvolalo další přílivovou vlnu jízlivostí a cynismu.

"Evidentně." odpověděl si muž sám a zavřel se do laboratoře. Nebelvír seděl na pohovce oči vytřeštěné dokořán a v duchu se modlil ke všem božstvům, aby to nebyla pravda. On se prostě nedokáže usmívat do fotoaparátu, popřípadě věnovat tisku jednu peprnou fotografii na které by nedej Merline líbal svého muže. Byl pěkně hluboko v dračí řiti. Věděl, že až se toto doslechne široká veřejnost, tak mu začne teprve to správné peklo na zemi. Bezděky se otřásl a na rukách mu naskočila husí kůže.

Brr...Byl rád, že Severuse na ústa musel líbat pouze minimálně, a to to ještě s polibkem mělo pramálo společného. Ale teď, na takovém večírku a před tolika lidmi si nebude stačit hrát na šťastný pár.

Pravdou bylo, že i profesorka McGonagallová a Remus, kteří zde zůstávali přes prázdniny začínali být udivení, že se k sobě chovají tak chladně. Ten večer se stane jeho osobní noční můrou. Byl skálopevně přesvědčen o nemožnosti celé té věci. Za celé prázdniny si nebyl schopný zvyknout na občasný nutný kontakt s tímto mužem a teď by s ním měl během jednoho večera mít více tělesného kontaktu než za celou dobu. Ale bylo to nutné.
Rozjásaným novinářům nebude stačit hezký úsměv , který věnuje svému muži. Uvědomoval si, že pokud chtějí lidi přesvědčit o své lásce, bude muset podstoupit mučení. Jak jinak nazvat večer strávený tancem a miliskováním se s mužem, kterého z hloubi své nebelvírské duše nenávidí?

Prudké dýchání a panika způsobily, že chlapce pálilo na prsou. Měl ještě týden. A za týden se dá vymyslet spousta výmluv, proč se nemůže jít na večirek. Musel existovat způsob, jak z toho vyklouznout. Svět přeci nemůže být až tak moc krutý.

Jenže on byl...
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "4510"
Varování: Stránka pro dospělé (18+), vstup pouze na vlastní riziko. :-)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one