Fallagela

Fallagela

Já, mé šiblé já a povídky
Jmenuji se Nikola a právě jsem nastoupila prvním rokem na vysokou v Praze. No učení žádná sláva, nebaví mě a to a nejde mi to, ale co...učený z nebe nespadl a zkusit se má všechno. Povídka Umřít je vlastně moje premíéra, co se psaní týče. Je to pochybné dílo, které by mohlo mít i nějaký ten obsah, ale to se všechno ještě uvidí.
Budu se snažit přispívat pravidelně a nenechat tyhle stránky ležet ladem, a když už nastanou nějaké komplikace, tak to oznámím. Aby těch pár jedinců, kteří se zde objeví věděli, že nastala nějaká prekérka a na tyhle stránky bude zbytečný pár chvil páchnout. :-D

To by bylo asi všechno, takže jediný, co vám popřeju do vašich životů je vytrvalost. Buďte vytrvalí a dostanete všechno, co budete chtít... :-*

Fantazie je nádherný dar...

Za tuhle kapitolku samozřejmě můžeme poděkovat Majce, která na nás nezapomněla, i když utrpěla otřes mozku, ale brzo bude v pořádku a věřím, že nás zase bude bombardovat novými díly. :-D A určitě musíme poděkovat jejímu bratrovi Markovi, který byl tak hodný a dal nám vědět, co se s Majkou děje a poslal mi na mail tuhle část povídky. Děkujeme. 
Dveře se otevřely vstoupil rozzářený Brumbál. „Tak všechno je zařízené. Harry, ty se musíš převléknout do společenského hábitu. Nejsi už žákem této školy, proto nebudeš mít žádné označení.
Severusi, ty bys také mohl obléci něco vhodnějšího než je tvůj učitelský hábit. Zavolám skřítky, ti to zařídí. Potom si připravte vaše sliby. Měli by jste je sice znát zpaměti, ale v tomto případě bude stačit, když je po mně budete opakovat.“
„Albusi, protože je to tak neočekavané, dovol, abych dal našim mladým přatelům darem tento slavnostní oděv.“ pronesl slavnostně Godrik. Mávl hůlkou a před oběma muži se objevili nádherné černé hábity.
„Výborně, chlapci moji, převlékněte se a připravte si sliby. Vy půjdete s námi?“ obrátil se na své hosty.
„Ne, chtěli bychom i nadále zůstat tajemstvím tohoto hradu. Počkáme raději tady. Doufám, že se hned po obřadu budete moci vrátit?“ zeptal se Nebelvír.
„Ano, to bude možné. Nemyslím si, že Harry bude chtít zůstat na oběd se svými přáteli.“ odpověděl ředitel
„ A tady jsou naši chlapci.“ Do místnosti vstoupil Harry se Snapem. Byli oblečeni v nových šatech a zamračeně sledovali ředitele. Ten popošel ke stolu a vzal z něho papíry, podával je oběma mužům. Severus je od něj s úšklebkem převzal.
„To jsou vaše sliby, můžete je ještě upravit, pokud budete chtít. Ve svatební smlouvě je napsáno, že budete používat společné příjmení Snape, dále, že váš majetek je společný. Jako váš domov jsem uvedl Severusův byt, tady v Bradavicích“
Oba muži pečlivě pročítali slavnostní slib i smlouvu, oba jen kývli hlavou na souhlas a beze slova mu vrátili papíry zpátky.
Severus se naklonil k Harrymu a naposledy se ujistil
„Harry, chtěl bych si být úplně jistý, že víš co děláš. Vím, že nemáš moc na vybranou, ale jakmile uzavřeme svazek a podepíšeme kouzelnickou smlouvu nebude cesty zpět. Uvažoval jsi o tom co řekneš svým přátelům? A Ginny?“ zeptal se ho potichu Snape.
„Ano, profesore. Moji přátelé to uslyší od ředitele a uvidí na vlastní oči. Budou určitě překvapeni. A co tomu budou říkat? Budou mě muset přijmout i jako Harryho Snapea a budou se s tím muset vyrovnat sami, stejně jako já. A Ginny? S tou jsem se rozešel ještě před prázdninami, nefungovalo to mezi námi. Teď už asi vím proč. Víte, nechtěl jsem si přiznat, že jsem gay, protože v mudlovském světě je to něco divného. A vidíte, dnes už to vím jistě a hned se žením.“
„Pottere, vy chcete říct, že jste v sedmnácti letech ještě panic?“ zeptal se s úžasem Snape.
„No, vlastně ano, teda pokud se nepočítá líbání a trocha muchlování.“
„Se slečnou Weaseyovou?“
„Ano, s ní.. a potom s ...“
„Pottere, jako váš budocí manžel bych to měl vědět!“
„No, já jsem tak trochu, no... experimentoval s .. no s Malfoyem.“
„S Dracem Malfoyem?“ zeptal se překvapeně Snape.
„Jo s ním. Víte, to jak jste mu zabránil zabít ředitele? Tak my jsme se pak tak trochu spřátelili a on chodil na Astronomickou věž a já jsem tam chodil za ním, hodně jsme si povídali. No a pak mě najednou políbil a .. a mě se to docela líbilo. No a pak jsme tam chodili docela často a...no... Jenže po prázdninách nastoupil do Kruvalu a pak už jsme se neviděli.“dořekl ropačitě Harry
Snape na něho udiveně koukal. To že je Potter asi gay už tušil,jinak by ho nikdo nedonutil si ho vzít ... Ale Harry Potter a Draco Malfoy..

Ke dvojici přistoupil Salazar a řekl: „Je dobrým zvykem, že mladí manželé nebo snoubenci dostávájí dary od svých přátel. My jsme se sice poznali teprve dnes, ale přesto vás mohu považovat když ne za přátele, tak za muže, kterých si velmi vážím. Budete potřebovat snubní prsteny, pokud by vám vyhovovali tyto.“ mávl hůlkou a v ruce se mu objevili dva nádherné prsteny z bílého zlata. „Budu velmi potěšen, když přijmete můj dar.“ řekl oběma udiveným mužům.
V tom k nim přistoupily i obě ženy a předaly jim s radostí i svoje svatební dary. Helga jim připnula na klopu hábitu umělecky tepané jehlice zobrazující bradavický hrad. Rowena jim s úsměvem pověsila na krk řetízek z bílého zlata na kterém se houpaly čtyři přívěsky se znaky bradavických kolejí.Za obě promluvila Rowena „Tyto přívěsky a symboly bradavického hradu a jeho kolejí má právo nosit pouze ten, kdo chrání bradavický hrad. Vyrobili je podle našeho návrhu skřeti a ten, kdo je nosí, může považovat Bradavice za svůj domov.“
Harry ani Severus překvapením nemohli promluvit.
V tom k nim přistoupil ředitel a vzal je kolem ramen.
„No, mládenci je čas jít. S našimi přáteli se ostatně ještě uvidíte.“ potom se otočil na svoji návštěvu
„Jestli chcete sledovat obřad, můžete tady odsud.“ ukázal jim rukou na velké zrcadlo, ve kterém se najednou objevila pomalu se zaplňující Velká síň.
Po těchto slovech všichni tři odešli.


Harry a Severus pomalu následovali ředitele, který šel po schodech dolů a pak dlouhou chodbou k Velké síni. Před vchodem se zastavili v malém výklenku s několika křesílky. Ředitel se na ně otočil, chvilku je pozoroval, pak je jednoho po druhém krátce objal a řekl:
„Chlapci moji, udělali jste mi velkou radost, opravdu velkou. Vím, že pro vás, pro oba to bylo těžké rozhodnutí, ale myslím, že opravdu dobré. Opravdu ze srdce vám děkuji. Nikdy jsem nečekal, že Bradavice zažijí tak velký den. Prosím, počkejte ještě chvíli tady. Nemějte strach, butete všechno slyšet.“
Ještě na ně krátce pohlédl a odešel.
Když vstoupil do Velké síně, všechen ruch pomalu ustával. Všichni byli zvědaví, proč se museli shromáždit už teď. Velký ples je přece až večer. Ředitel pohlédl k nebelvírskému stolu, kde seděli Harryho nejlepší přátelé. Hermiona očima hledala Harryho a netrpělivě se otáčela ke vstupu do velké síně.
Ředitel hlasitě promluvil.
„Prosím, ticho! Mám pro vás několik novinek, proto jsem svolal všechny učitele a studenty sem, do Velké síně. Dnes naši školu opustil pan Harry Potter.....“ začal.
Tato slova vyvolala lavinu výkřiků ze stran studentů a zděšené výkřiky od stolu učitelů. Bylo slyšet výkřiky „Jak to mohl udělat... nic nám neřekl...určitě je podělanej z Temnýho pána...frajer namyšlenej...to nemohl udělat...to není možný....proč odešel...“
„Prosím o klid,“ opakoval ředitel a tentokrát musel chvíli počkat, než se všichni uklidní. Po chvili mohl pokračovat.
„Ano, pan Potter odešel ze školy, ale nemějte strach za chvíli ho uvidíte.“
Další překvapené pohledy a sem tam i výkřik. Starý ředitel pokračoval:
„Harry musel opustit naši školu, aby se mohl oženit.“
Další lavina výkřiků a oči všech se stočili na Ginny. Ta se začala červenat rozpaky. Už před prázdninami se sice s Harrym rozešla, ale skoro nikdo to nevěděl. Harry o tom nikomu, kromě Rona a Hermiony neřekl a jí to tak vyhovovalo. Všichni si dál mysleli, že je dívkou Chlapce – který - přežil.
Brumbál slavnostně pokračoval: „Moji drazí kolegové, milí studenti. Bradavice se poprvé stanou svědky kouzelnické svatby završené kouzelnickou přísahou.“
Teď bylo v celé síni hrobové ticho. Všichni už tušili, že to bude svatba Harryho Pottera. Ale koho si bude brát? Ginny to rozhodně není, sedí tady, mezi nimi a u žádného stolu žádná dívka nechybí.
Vlastně u žádného stolu nikdo nechybí, jen u toho učitelského chybí Snape a to je nesmysl, že by si mladý Harry Potter bral svého (skoro) všemi nenáviděného profesora Severuse Snapea. Všichni netrpělivě čekali na další slova svého ředitele.
Ten pomalu pokračoval: „Dostalo se mi té opravdu velké cti, že můžu oddat Harryho Pottera,“ tady se starý ředitel odmlčel a po dramatické pauze pokračoval „a našeho učitele obrany proti černé magii profesora Severuse Snapea.“
V sále bylo stále ticho, nikdo tomu nevěřil. Snape a Potter? „Ne, to nemůže být pravda, to je zase nějaká taškařice starého ředitele,“ začalo se ozývat sálem.
Najednou se Velkou síní rozezněly majestátní tóny svatebního pochodu a dveře za učitelským stolem se začaly otevírat. Celá Velká síň ztichla jako mavnutím kouzelného proutku. Všichni najatě pozorovali pomalu se otevírající dveře. Do sálu pomalu vstoupil Severus Snape a Harry Potter.
Oba muži vypadali velkolepě: oba měli černé hábity, které vypadaly jako kdyby byly posety miliony miniaturních hvězd. Šli bok po boku, přímo k Brumbálovi a postavili se před malý stolek, který Brumbál vyčaroval.
„Severusi, Harry sešli jsme se dnes tady, abychom byli svědky vašeho sňatku a vašeho kouzelnického slibu. Dohodli jste se, že budete používat společné přijmení Snape. Jako člen Starostolce mám právo oddávat i právo přijímat sliby. Táži se vás proto, zda tento sňatek uzavíráte dobrovolně a jste si plně vědomi jeho závažnosti?“ zeptal se vážně Brumbál obou mužů.
Oba na sebe koutkem oka pohlédli a odpověděli: „Ano, jsme.“
Brumbál pokračoval: „Protože oba souhlasíte a splňujete všechny podmínky nutné pro uzavření kouzelnického sňatku můžeme přejík k obřadu. Prosím, poklekněte a předneste svoje sliby a přísahu.“
Severus a Harry se otočili čelem k sobě, poklekli a Brumbál jim svázal ruce zlatou stuhou. První začal Severus. Jeho pevný, zvučný baryton zaplnil celou Velkou síň:
„Já, Severus Tobias Snape odevzdávám se tobě, Harolde Jamesi Pottere,
a příjímám tě za svého manžela. Slibuji, že s tebou budu sdílet dobré i zlé.
Přísahám, že tě nikdy neopustím a budu s tebou sdílet svou magii,
má síla bude tvá. Tak přísahám.“
Harry také začal odříkávat svůj slib, jeho hlas se zpočátku chvěl, ale záhy získal na pevnosti:
„Já, Harold James Potter odevzdávám se tobě, Severusi Tobiasi Snape,
a přijímám tě za svého manžela. Slibuji, že s tebou budu sdílet dobré i zlé.
Přísahám, že tě nikdy neopustím a budu s tebou sdílet svou magii,
má síla bude tvá. Tak přísahám.“
Sotva muži dokončili svá slova, ze stuhy se zvedl lehký závoj a zahalil oba muže. Pomalu se do nich začal vsakovat a pronikal jejich tělem. Harry i Severus pocítili na chvíli teplo a bylo jim skoro líto, když se závoj zvedl a pomalu klesal zpět do stuhy na jejich rukou. Stuha se po chvíli sama rozvázala a kolem mužů začalo jemně zářit zelené světlo.
Brumbál dal jemným pohybem rukou mužům najevo, že mohou vstát a pokračoval v obřadu.
„Nyní si prosím nasaďte snubní prsteny, které jsou symbolem vašeho svazku.“
Harry vzal trochu se třesoucími prsty jeden z prstenů a nasadil ho na manželův prsteníček. Stejným pohybem si nechal nasadit prsten od Severuse. Chvíli se drželi za ruce a dívali se zpříma jeden druhému do očí. Přerušil je až ředitelův hlas.
„Váš sňatek je právoplatný. Můžete si vyměnit první manželský polibek.“
Harry vyděšeně pohlédl na Severuse. Ten mu pohledem naznačil, aby neměl strach. Trochu se nad Harryho naklonil a jemně ho políbil. Harry ucítil jemné, teplé rty svého manžela. Polibek byl lehounký a uklidňující.
Brumbál radostně oznámil: „Dovolte, abych vám představil manžele Snapeovi. Pan Harold James Potter – Snape a pan Severus Tobias Snape. Všechno nejlepší, chlapci moji.“
S těmito slovy na oba muže začaly padat rýžová zrnka a okvětní plátky růží.
Do této chvíle bylo v sále hrobové ticho. Pomalu se začal ozývat nesmělý potlesk, který získával na intenzitě až nakonec tleskal a jásal celý sál. Před každým se na stole objevil pohár s přípitkem a domácí skřítci dovezli ohromný, bílý svatební dort ve tvaru bradavického hradu. Na každé věžičce byl červený nebo zelený praporek se jménem Severus nebo Harry. Skoro všechny dívky i mnoho chlapců plakali dojetím. U bradavického stolu tiše vzlykala Ginny i Hermiona, Ron měl poněkud zakaboněný výraz a pořád nevěřícně koukal k učitelskému stolu, u kterého si Harry i Severus právě připíjeli s ředitelem a členy učitelského sboru.
Ředitel znovu promluvil a celá síň ztichla: „Drazí přátelé, bohužel se s vámi pro dnešek musíme rozloučit. Ale bez obav pokračujte v oslavách bez nás. Ruším veškeré vyučování na zítřejší den. Zítra přijde Harry a Severus opět mezi nás a budeme mít dostatek času jejich svatbu řádně oslavit. Děkuji vám všem a přeji příjemnou zábavu.“
Minerva se nenechala jen tak lehce odbýt:„Albusi, co se děje? Musíš nám to vysvětlit. Máme přece práv....“
„Ne, Minervo. Ne teď, později. Ano?“ přerušil ji ředitel.
Pomalu odcházel a za ním i Severus a Harry. Sotva byli za dveřmi Velké síně. Harry si zhluboka, úlevně vydechl.
„Moc se neradujte, Pottere. Počkejte zítra!“ řekl škodolibě Snape.
„Snape, profesore. Pamatujete? Snape.“ nedal se tentokrát Harry.
Snape si zamručel něco pod vousy a zamračeně kráčel za ředitelem. Vstoupili do kanceláře a uviděli dvě dojetím plačící ženy a dva poněkud rozpačité muže.
Ženy jim ještě se slzami v očích začaly gratulovat, zatímco muži je rozpačitě a nejistě sledovali. Už dávno nebyli zvyklí na takové emoce. Po chvíli se vzpamatoval Salazar a řekl:
„Sledovali jsme váš obřad a bylo to opravdu krásné. Gratuluji a přeji vám mnoho štěstí, za nás za všechny.
Ale nyní je na čase, abych vás seznámil s kouzly, které budete potřebovat k porážce Voldemorta. Doufám, že jste oba cítili přísun magie toho druhého. Měl by to být pocit příjemného tepla na závěr obřadu.“
Než oba muži mohli něco říct přerušil je Godrik, který se obrátil na Harryho a Severuse a řekl jim: „Málem bych zapomněl, váš svazek musí být co nejdříve naplněn, aby vaše síla byla stabilní a trvalá.“
Oba muži jen souhlasně přikývli, Harry zčervenal a Severus se posměšně zašklebil.
Salazar pokračoval: „Dnes by jste se měli vyvarovat veškeré magie a pořádně si odpočinout. Já vás teď naučím pouze inkantanci pro kouzla a pohyby hůlkou, ale nesmíte kouzlit. Je vám to jasné?“
„Ano, pane.“ odpověděl za oba Harry.
„Naučím ty kouzla vás oba, při boji si budete pomáhat, ale poslední úder by měl zasadit Harry. Prosím, postavte se přede mně, ukážu vám nejprve pohyby hůlkou.
Prudce ji mávněte nahoru, přitáhněte ruku k sobě a prudce jí bodněte ve směru vašeho vašeho protivníka. Výborně Severusi, to je přesně ono, Harry ty pohyby musí být rychlé, nesmíš nad nimi přemýšlet.“
Salazar spokojeně přihlížel, jak se oba muži snaží o správné a rychlé pohyby.
„Harry, musíš tu ruku s hůlkou vymrštit rychleji, jako kdybys jí chtěl protivníka probodnout. Ano, to je ono. Tak, ještě jednou. Ano! A znovu. Výborně.“ Salazar se odmlčel a ješte chvíli oba muže pozorně sledoval. Jejich pohyby se stávali s každým pohybem jistější a zdálo se, že i rychlejší.
Jsou šikovnější než jsem předpokládal pomyslel si. Nahlas však řekl: „Výborně s trochou tréninku to bude snad v pořádku. Teď druhá část, je podobná té první. Hůlkou mávnete prudce nahoru a ihned jí bodnete do svého protivníka. Musí to vypadat jako jeden plynulý, rychlý pohyb. Nesmíte přetáčet zápěstí a ruka musí mířit na hlavu vašeho protivníka. Nesmíte se pohnout, veškerá vaše síla musí směřovat do úderu. Harry, ty to musíš zvládnout naprosto dokonale. Je to součást posledního útoku, budeš mít jen ten jeden pokus. Severusi ty se pozorně dívej, abys mohl Harryho kontrolovat. Bylo by dobré, kdybys to uměl stejně dokonale jako on. Tady v této knize jsou popsána silná omračující kouzla, která jsou dávno zapomenuta a proto nikdo neumí dobrou obranu proti nim. Budete je určitě potřebovat. Až porazíte Voldemorta, jeho Smrtijedi budou zuřit a budou se snažit zabít co nejvíce vašich lidí. Vy dva musíte být stále spolu a chránit si záda, vaše magie bude nejsilnější když budete bojovat bok po boku.“
Harry a Severus si zkoušeli pohyby hůlkou druhého kouzla docela dlouho, než byl Salazar konečně spokojený. Pozorně je sledovali i ostatní kouzelníci. Byli spokojení. Ti dva tvořili opravdu impozantní, silný pár. Potom jim Salazar začal předříkávat slova kouzel. Byla v latině a jejich výslovnost byla složitá. Harry mu vůbec nerozumněl, Severus uměl správnou výslovnost už na druhý pokus. Oproti Harrymu měl velkou výhodu, že latinu ovládal. Salazorovi slíbil, že je Harryho naučí.
Když skončili s tréninkem a vysvětlováním byla skoro půlnoc. Čtyři návštěvníci se začali chystat k odchodu a pomalu se loučili.
Salazar přistoupil k manželskému páru a řekl: „Harry, poslouchej Severuse, ne proto, že je starší a je to tvůj profesor, ale protože je zkušenější, má víc praxe a navíc je to čestný muž. Ty Severusi, měj s Harrym trpělivost je ještě mladý, ale má silný potenciál a potřebuje dobrého učitele. Společnými silami dokážete plno dobrých věcí. Za rok se určitě uvidíme a budu velmi rád, když budete oba spokojení.
Godrik se k němu připojil: „Souhlasím se Salazarem, když budete spolupracovat dokážete velké věci. Ale nezapomeňte, že pro vás je velmi důležitá také láska a vzájemná důvěra. A ty Severusi, se nauč usmívat. Jestli se nepletu, s Harrym to budeš potřebovat a určitě se nebudete nudit.“
K tomu Salazar zabrumlal potichu: „Zase ta láska, co s tím jen ten starý blázen pořád má.“
„Já jsem tě slyšel, ty starý bručoune. Láska je, chlapci moji, naše naděje. Myslím, že přijde i k vám, do vašich srdcí a nakonec se i vy dva budete milovat. Tak jako já a Salazar.“ dodal překvapivě Godrik.
„Taky jsi jim to nemusel říkat!“ nadával Godrikovi Zmijozel.
„Proč ne? Mají právo vědět, že nejsou sami, kdo uzavřel svazek, aby chránil hrad.“
řekl klidně Nebelvír.
I obě ženy popošli k páru kouzelníku a popřály jim mnoho dobrého do společného života. Hodiny začaly vyzvánět půlnoc a zakladatelé jim pomalu začali mizet před očima.

Harry a Severus zůstali sedět sami s ředitelem v jeho kanceláři. Chvíli bylo ticho, všichni tři muži přemýšleli o tajemných hostech a o své nejisté budoucnosti.
Ticho prolomil jako první ředitel: „No, chlapci moji, měli bychom jít spát. Zítra bude těžký den pro vás, pro oba. Harry ty budeš bydlet s profesorem Snapem.
Protože jsi ženatý už nesmíš spát v nebelvírské místnosti.Také se pro tebe trochu změní pravidla v této škole, ale to můžeme probrat až zítra. I když je mi trapné to připomínat, nezapomeňte prosím na konzumaci vašeho svazku. Je to nesmírně důležité a mělo by to být co nejdříve.“
Harry jen zasténal a opět prudce zčervenal.
Severus uštěpačně poznamenal. „Když se pořád červenáte jak míšeňské jablíčko brzo vás někdo utrhne.“
Harry směle odpověděl „Máte snad chuť, pane profesore?“
„Ale chlapci moji,“ uklidňoval je rychle Brumbál a pokračoval „Když jste teď manželé mohli by jste přestat s tím vykáním a oslovat se hezky jménem, ne?“
Snape se jen ušklíbl a Harry nedbale pokrčil rameny. Oba popřáli řediteli dobrou noc a pomalu šli do sklepení k Snapeovu bytu.
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "1809"
Varování: Stránka pro dospělé (18+), vstup pouze na vlastní riziko. :-)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one